Síň slávy 2026. Na Cháru může navázat Bergeron

Ledva dozněly vtipné historky i oslavné ódy na osobnosti uvedené do Hokejové síně slávy v roce 2025, hned se objevují prognózy, kdo hvězdný pantheon rozšíří v příštím roce. Někteří kandidáti vypadají jako tutovka, o jiných jistě proběhne ještě zanícená debata. Jaká jsou tedy nejprobíranější jména?

Patrice Bergeron

Když letos slovenský obránce Zdeno Chára při vstupu do HHOF rozebíral klíčové body své čtyřiadvacetileté kariéry, použil ve spojení s Boston Bruins i slovo osudový. Stejný klub se stal životní volbou také pro Bergerona, jeho následníka v roli kapitána, který za klub z TD Garden odehrál 19 sezon a v roce 2023 ukončil svou úspěšnou dráhu.

Rodák z Quebeku se podílel na zisku posledního bostonského Stanley Cupu v roce 2011 a tři sezony nosil na černozlatém dresu céčko. Bergeron byl jedním z nejlepších defenzivních útočníků v dějinách soutěže, o čemž svědčí rekordní počet šesti Selke Trophy. V roce 2013 získal také King Clancy Trophy, která se uděluje hráči, jenž nejlépe reprezentuje vůdčí kvality na ledě i mimo něj, a v roce 2021 pak Mark Messier Leadership Award.

Bergeron je navíc členem Triple Gold Clubu, jenž sdružuje hráče, kteří vyhráli Stanley Cup (2011), zlatou olympijskou medaili (2010, 2014) a zlato na mistrovství světa IIHF (2014).

Kanadský centr byl přitom draftován Bruins až ve druhém kole (celkově 45.) v roce 2003. Za 1294 zápasů ale zaznamenal 1040 bodů (427+613) a stal se 41. hráčem, který dosáhl tisíce bodů v jednom týmu.

To je vizitka! Bergeronovi už by měli v Síni slávy chystat místečko.

Phil Kessel

S Bostonem je spojen i další hráč, který by už v prvním roce způsobilosti pro Síň slávy mohl prožít galavíkend v Torontu. V roce 2006 byl pětkou draftu proslulý střelec Kessel. Kariéru ukončil s 1286 zápasy, v nichž zaznamenal 413 gólů a 992 bodů.

Po třech letech u Bruins byl vyměněn do Toronto Maple Leafs, kde ve čtyřech ze šesti sezon v klubu zaznamenal 30 a více gólů. Následně byl vytrejdován k Pittsburgh Penguins a pomohl jim k zisku dvou Stanley Cupů v řadě, když v obou finálových sériích nastřílel celkem 18 gólů. Třetí Stanley Cup kariéry získal s Vegas Golden Knights v roce 2023, než definitivně ukončil kariéru. S 1064 odehranými zápasy v řadě navíc americký útočník drží rekord NHL.

Eric Staal

Společného jmenovatele s Bergeronem má ovšem i představitel kanadského rodinného klanu Staalů, který je členem Triple Gold Clubu díky zisku Stanley Cupu s Carolina Hurricanes v roce 2006, zlatu z MS IIHF v roce 2007 a triumfu na olympiádě ve Vancouveru 2010.

Staal byl dvojkou slavného draftu 2003 a 12 ze svých 18 sezon odkroutil u Hurricanes, kterým v letech 2009-16 dělal kapitána. S kariérou se loučil jako klubový lídr v počtu odehraných zápasů (909), gólů (322), asistencí (453) a bodů (775).

Celkově rodák z Ontaria zaznamenal 455 gólů a 1 063 bodů ve 1 356 zápasech NHL a šestkrát byl nominován na Utkání hvězd. Mezi slavnými jmény by se Staal určitě neztratil.

Carey Price

Když se podíváte na seznam čekatelů z předchozích let, je mezi nimi spousta hráčů s neméně působivými kariérami, jako byla ta Staalova. Třeba jeden z nejúspěšnějších brankářů své generace Price, jenž svou patnáctiletou kariéru strávil výhradně v týmu Montreal Canadiens.

V sezoně 2014-15 zde zaznamenal 44 vítězství, úspěšnost 93,3 procenta a průměr 1,96 gólu na zápas, čímž si vysloužil Hart Trophy, Vezina Trophy, Ted Lindsay Award i Jennings Trophy! V roce 2022 si odnesl také Bill Masterton Memorial Trophy.

Pětka draftu 2005 na mezinárodní scéně pomohla Kanadě k zisku zlata MS juniorů IIHF v roce 2007, ale Price hlavně dovedl Kanadu skvělými výkony ke zlatu na zimních olympijských hrách 2014 v Soči a za dva roky i k prvenství na Světovém poháru 2016.

Henrik Zetterberg

O klubové věrnosti něco ví také Zetterberg. Švédský útočník by se mohl připojit ke svému dlouholetému spoluhráči z Detroit Red Wings Pavlu Dacjukovi, který byl do Síně slávy uveden loni. Stejně jako Bergeron je i Švéd členem Triple Gold Clubu, když vyhrál zlato na olympiádě v Turíně 2006 a ve stejném roce i MS v Lotyšsku. O dva roky později vybojoval s Detroitem Stanley Cup a byl oceněn Conn Smythe Trophy, na cestě k poháru vstřelil 13 gólů a zaznamenal 27 bodů ve 22 zápasech.

Zetterberg byl také kapitánem Red Wings po dobu šesti let od sezony 2012-13, po odchodu dalšího švédského člena Síně slávy Nicklase Lidströma.

Přitom byl draftován až v sedmém kole (č 210.) draftu 1999, ale za Red wings odehrál 1 082 zápasů, v nichž zaznamenal 337 gólů a 960 bodů. Svůj tisící zápas symbolicky odehrál 9. dubna 2017 a zaznamenal gól a asistenci v posledním duelu hraném v detroitské Joe Louis Areně.

Ryan Getzlaf

Kanadský centr je rovněž příkladem velkého klubisty, na rozdíl od Zetterberga byl však naopak draftován v prvním kole 2003. U Anaheim Ducks strávil celých 17 let hvězdné kariéry. V roce 2007 dovedl Ducks k jedinému Stanley Cupu v historii klubu, když ve 21 zápasech zaznamenal 17 bodů.

U Ducks byl jmenován kapitánem na začátku sezony 2010-11 a tuto funkci zastával 12 let. Getzlaf byl třikrát vybrán na All-Star Game NHL a v sezoně 2013-14 skončil druhý v hlasování o Hart Trophy, když ho porazil Sidney Crosby, spoluhráč z vítězných olympiád 2010 a 2014.

Další kandidáti: Marleau, Brind'Amour i Eliáš

Jmen, co si Síň slávy zaslouží, je mnohem víc, než kolik jich skýtá náš předešlý seznam. Patrick Marleau, Rod Brind’Amour, Sergej Gončar, Jason Spezza, Curtis Joseph, Keith Tkachuk, Ryan Miller...

A samozřejmě také Patrik Eliáš, držitel řady ofenzivních rekordů New Jersey Devils, u nichž také strávil kompletní kariéru v letech 1995-2016. Dvojnásobný držitel Stanley Cupu (2000, 2003) zaznamenal v ďábelském dresu 408 gólů a 1025 bodů v základní části a dalších 125 bodů v play off.

"Jednou byli tématem Síně slávy Švédové, pak zase gólmani. Nebylo by špatné, kdybychom tam vstoupili společně s Jardou Jágrem," bral s nadhledem svoje čekání devětačtyřicetiletý Eliáš.