S Dostym to funguje ještě líp než na MS, píše Mrázek

Během sezony 2025-26 se tři čeští mistři světa z Prahy, kteří v NHL nosí dres Anaheim Ducks, exkluzivně pro čtenáře NHL.com/cs dělí o své dojmy v seriálu 'My z Kačerova'. Tentokrát píše Petr Mrázek v blogu z New Yorku o brzkém návratu z marodky, vztahu s brankářským parťákem Lukášem Dostálem i o životě v Kalifornii.

----------------

Zdravím čtenáře z New Yorku, kde jsem se připojil k našemu týmu na turné po východním pobřeží. Přiletěl jsem v pátek večer a v neděli jsem měl první trénink, v pondělí taky, tak je to pro mě takový rychlý trip.

New York je ale vždycky příjemný. A speciálně na Vánoce, kdy tady je ta sváteční atmosféra, do toho v neděli sněžilo... Člověk se šel projít na nákupy a viděl ten sníh všude kolem, v Central Parku, to bylo super.

Na druhou stranu jsem rád, že jsem teď doma v Kalifornii. Je fajn přiletět sem na Východ a mít tu na pár dní trošku sněhu, ale přitom vědět, že se zase vrátíte do Anaheimu, kde je automaticky 25 stupňů, sluníčko a moře. To je samozřejmě příjemnější. Člověk se ráno probudí a ta energie je úplně jiná.

V Kalifornii jsme se zabydleli v Corona del Mar, kousek od moře. Je pravda, jak vám psal Lukáš Dostál, že chodíme často na pláž. Nechci říct každý den, ale když jsme měli několik zápasů doma, tak jsme se tam byli pokaždé projít s manželkou na kafíčko, na večeři. Je to krásné místo.

Co se týče hokeje, tak jsem rád, že už jsem zase s týmem a trénuju. Cítím se dobře. To zranění bylo naštěstí jenom lehké, takže jsem byl asi týden bez ledu a teď už jsem čtyři dny na ledě, v pondělí konečně poprvé s týmem. Rozpis je teď nabitý, je tam spousta zápasů, takže mužstvo vůbec netrénovalo. Chodil jsem na led sám s pár klukama a teď konečně i s týmem. Zítra znova a za dva tři dny jsem zpátky.

Nakonec se vracím o trochu dřív, než jaké byly původní prognózy. Jsem rád, že to netrvalo tak dlouho. Kdyby bylo na mně, tak jsem zpátky i dřív, ale v klubu to nechtěli uspěchat, aby si člověk hned neudělal něco znovu a pak by to bylo na delší dobu. Snažili se být opatrní, tak doufám, že jsem to vyléčil a že to to bude v pořádku.

Jsem rád, že náš tým tak šlape. Teď jsme trošku přibrzdili, ale myslím, že do útoku tu sílu máme. Musíme si jen vyřešit obranné pásmo, aby nám to tam fungovalo trochu líp. Myslím, že často dáváme soupeřům šanci, když už ten výsledek mohl být hotový a my je přitom dostáváme zpátky do zápasu. Ale jinak hrajeme dobře, dáváme góly, vyhráváme a to je nejdůležitější.

Pro mě je skvělé, že tady mám jako gólmanského parťáka Lukáše Dostála. Trávíme spolu hodně času a bavíme se v kabině o hokeji, o zápasech, o gólech, co zlepšit, na čem zapracovat... Fungovalo nám to na mistrovství a ještě lépe to funguje tady. Jak na ledě, tak mimo. Navzájem se podporujeme, je to příjemné být tady s ním a navzájem si pomáhat.

Dosty chytá trošku jiným stylem než já, ale mně se na něm strašně líbí, jak je kompaktní. Jak si počká na ty situace, nedělá pohyby navíc. I když je mladší, i já se od něj samozřejmě můžu něco naučit.

Hokej se samozřejmě taky změnil od doby, kdy jsem přicházel do NHL já, takže i já se musím víc adaptovat na ten styl, který se pořád mění. Nejen od Dostyho, ale i od ostatních kluků v NHL si člověk něco vezme. I od něj jsem ale pár věcí odkoukal, nebo jsme se o tom bavili.

Samozřejmě by bylo krásné, kdybychom se s Dostym sešli na olympiádě. Uvidíme, jak se všechno vyvine. Jsem rád, že budu tento týden zpátky, a uvidíme, co se stane. S Dostym jsme fungovali na mistrovství, tak vím, že by to skvěle klapalo i na olympiádě. Ale to není moje rozhodnutí. Myslím, že ty zkušenosti v kariéře mám a trenéři vědí, co ode mě očekávat.

Konkurence je ale veliká. Je krásné vidět tolik českých gólmanů v NHL, mladých kluků taky přibývá, což je super. Na druhou stranu je zase smutné, že ostatních hráčů, hlavně obránců, tady moc není. Je to zajímavé. Nevím, co za tím je, ale brankářská škola u nás byla vždycky dobrá.